Japonci narozdíl od Čechů rýži připravují pouze v páře, aby se lepila a šla dobře nabírat hulkami. Navíc do ní nepřidávají sůl. Vyhledával jsem jakoukoliv alternativu bez rýže, ale pokud možno japonskou, abych se i něčemu přiučil. Nikujaga je jednou z možností, připomínjí zapékané nebo francouzské brambory, ale odlišuje se jinými přidávanými přísadami.
Takže bude potřeba jedna vetší cibule a asi pul kila brambor a asi 200 g hovězího nebo vepřového masa. Cibuli nakrájíme, přidáme na malé kostičky nakrájené brambory (tak 2x2x3 cm) a velmi tenké plátky masa natrháme asi na dvojnásobnou velikost brambor. Všechno najednou dáme na pánev, kde je už rozpálený olej. Smažíme tak tři minuty. Pak zalijeme celý obsah pánve vodou, aby zhruba vše bylo potopeno. Přidáme dvě polévkové lžíce sojové omáčky a dvě lžíce cukru. Přiklopíme pokličkou a dusíme 10 – 20 min., dokud brambory nejsou měkké. Japonci s vodou přidávají ješte tak jednu dvě decky rybího vývaru (z makrely).
Gyoza jsou japonské knedlíky. Přípravou připomínají plněné masové taštičky. Přeci jen už je to trochu pracnější a nárocnější jídlo, č ímž se pravděpodobnost dosažení vytouženého cíle poněkuď snižuje.
Nejprve si připravíme těsto z asi 200 g hrubé mouky a asi 170 ml vody. Japonský recept říká: hnětte těsto tak dlouho, aby nebylo lepkavé a dokud není vláčné jako ušní lalůček. Takže jej hnětte tak dlouho. Pak jej tak na pět minut přikryjeme vlhkým hadrem. Z tohoto množství těsta bysme měli vyválet tak třicet kruhů o průměru tak deset centimetrů. Na okrajích by mělo být těsto tenčí než uprostřed. Mezitím, co těsto stojí, si připravíme jeho náplň. Použijeme cca. 200 – 250 g mletého vepřového masa a zeleninu. Ze zeleniny nejprve omyjeme jedno takové průměrné zelí a posolíme jej, aby pustilo vodu. Po tak pěti minutách jej rádně osušíme a přidáme k masu. Ze zeleniny použijeme dale jednu vetší cibuli, jeden menší pórek, jeden menší česnek a zázvor. Vše nakrájíme na drobounké kousíčky a dobře promísíme. Osolíme, opepříme, přidáme lžičku sojové omáčky, trochu saké a sesamového oleje a ještě jednou důkladně promísíme. Poté disky testíčka naplníme směsí tak zpoloviny objemu. Těsto prehneme a uzavřeme tak, aby zhruba 3 – 4 cm půlkruhu testa zustaly spojeny. Měly by se zejména spojit jeho protilehlé tenké strany. U této těstové strany taštičky přehrneme zhruba na pěti, šesti místech okraj, aby to vypadalo jako skutečná taštička a těsto se neotvíralo. Taštička i s náplní se poté vytvaruje tak, aby stála na své tlustší straně. Gyoze pak dáme svou tlustší stranou (nepokládat na bok!) na horký (ne rozpálený) olej a smažíme dokud spodek těsta nezhnedne. Poté zalijeme vodou zhruba do poloviny výšky gyoz. Prudce zvýšíme teplotu a vaříme dokud se všechna voda nevypaří. Dbáme zejména na to, aby se gyozy nepřipálily. Zázrak by měl být hotov. Podáváme tak, že namáčíme v dresingu složeného ze sojové omáčky a octa (pomer dle chuti a libosti).
Také dnes si pro odlehčení dáme nějaký japonský salát. Na rozpálený sesamový olej nasypeme cca. 50 g na malé kousky rozdrcených burských oříšku a přidáme 50 g sušených anšovicek. Smažíme tak dvě minuty. Poté přidáme na drobno nakrájenou malou cibuli a asi 10 ml sesamových semínek a smažíme další 2-3 minuty. Směs vysypeme na tofu a přidáme sojovou omáčku dle chuti a libosti.
Okonomiyaki , znamená “pridej, co máš rád”.
Takže bude potřeba jedno menší zelí, asi 300 g mouky, 2 vejce a asi 200 ml vody. Zelné lupeny nadrobno nakrájíme a smícháme s uvedenými přísadami, vodu přidáváme postupně dokud nám nevznikne tekuté těstíčko. Japonci do pokrmů nedávají sůl. Nyní těstíčko kvantitativně převedeme na pánev, na které je rozpálený olej. Koláč má zpravidla průměr okolo 15 cm a je vysoký asi 2 cm. Pravé japonské okonomiyaki se pouze osmaží z obou stran a maximálně se k němu přidají speciální nudle na smažení. Poté se servíruje a polévá se dressingem smíchaným z majonézy a “okonomiyaki omáckou”. Místo ní lze s klidem použít sojovou omácku. Politý pokrm se pak posype katsuobushi , což je sušená na tenounlinké kousky natrhaná makrela a aonori , což jsou sušené zelené morské řasy.
Nicméně, jak už jsem v úvodu předeslal, do okonomiyaki se dá přidat to, co komu chutná. Ve chvíli, kdy převedete těsto na pánev, tak dokud je ještě mekké, lze do něj přidat na drobno nakrájené nebo mleté jakékoli maso nebo šunku, na plátky nakrájené houby, chobotnici, tunáka, krevetu, pórek nebo cibuli, atd. Poté co ingredience zabudujete, těsto buď otočíte anebo polijete malou vrstvou těsta a ingredience mužete zapéct. Doufám, že se dílo zdařilo.
Yakitori je grilované kuře maso na špejli. Lze v podstatě použít jakoukoli č ást kuřete, prsíčka, stehýnka, kůži, játra. Takže nejprve je třeba připravit marinovací omáčku. Ta se skládá ze čtyř polévkových lžic sojové omáčky, třech lžic cukru, jedné lžíce medu nebo ovocného sirupu, pak malého panáka saké a trochy vody. No ale k omáčce, směs zahřejeme dokud nebude homogenní a přidáme do ní na malé kostičky nakrájené kuřecí (tak 3 x 2 x 2 cm), které jsou zbavené kůže, šlach, kostí a pod. Necháme to tak deset minut stát a mezi tím si nakrájíme pórek a cibuli na cca. 3 cm široké plátky. Japonci používají speciální japonský pórek, tzv. negi. Na špíz poté na strídačku nabodáváme, pórek nebo cibuli a maso. Ješte je dobrý to znova polít vlastní omáčkou před grilováním, aby to mělo grády. Grilujeme to v troubě při 200 ˚C. Malé doporučení saké, k yakitori je nejlepší horké. Toto jídlo je jídlem japonských byznysmenů. Hodí se k němu nějaký salát. Třeba Gomaae.
Gomaae jsem si zatím dělal jen jednou, a to k yakitori. Takže je potřeba čerstvý špenát, žádný zmrzlý fláky. Špenát pořádně umyjeme a dáme do vroucí vody na cca 1 min., ale prý se nesmí převařit. Pak ho prudce ochladíme pod studenou vodou a nakrájíme na cca. 3 cm dlouhé plátky. Připravíme si dressing – dve polévkové lžíce miso , dve lžíce cukru, dve lžíce sesamových semínek a lžíci saké. Pořádně to rozmícháme a pak přidáme špenát, zamícháme a salát je hotov.